The Blog

All Posts Tagged: Transformace ekonomiky

Original

Náš favorit na Nobelovku 2021: Globálně originalní a nejcitovanější český ekonom

Ve světě nejcitovanější český ekonom, který byl v roce 1969 vyloučen z ČSAV, zbaven místa a vyzván k okamžitému návratu z USA do Československa: dostudoval tedy a přijal americké občanství. Učí se od něj prakticky celý svět – v USA, Švýcarsku, Estónsku, Číně. Indii, Brazílii, Kanadě, Itálii, Fínsku, Německu, Polsku, Slovensku, Rusku, Austrálii, Rakousku, Chorvátsku a podobně. V Česku je však prof. Milan Zelený stále nedoceňován a  mnohokrát účelově lživě zpochybňován vlivnými politickými manipulátory.

Čech a Američan z Kluckých Chvalovic

Milan Zelený sám o sobě píše na svých webových stránkách, že je exulant, světoběžník, profesor, Čech, Američan, autor, sedlák, českobratrský „beran“ a „Svobodný Pán“ z Kluckých Chvalovic a na Smrčanech, globální profesor, zahradník, systémový vědec, ekonom, Newyorčan, Žižkovák, slávista, poradce, kouč, ronin, hledač, matematik, biolog, otec, syn, milenec a přítel, historik, voják, čtenář, „bývalý “fotbalista, basketbalista, softbalista a tanečník, vyprávěč, trémista, suverén a samotář, milovník všeho autentického a originálního, nepřítel všeho masového a nepůvodního; prostý, skromný, náročný, nostalgik i vizionář.

Působí na Fordham University v New Yorku, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Xidian University v Xi’an v Číně a mnoha dalších jako emeritní a globální profesor systémů řízení a propagátor Soustavy řízení Baťa.

Je zastáncem kapitalismu svobodného (ne volného) trhu, nestranického a neideologického přístupu k ekonomice.

Je autorem téměř 500 odborných publikací (v angličtině) a přes 600 esejů, povídek, populárních a novinových článků (mnohé i v češtině). Je zakladatel a šéfredaktor časopisu Human Systems Management (přes 33 let), člen desítky redakčních rad mezinárodních časopisů. Je autor řady knih: Multiple Criteria Decision Making, Human Systems Management, Linear Multiobjective Programming, Autopoiesis: A Theory of Living Organization, atp. Česky pak např. ČSFR očima exilového ekonoma, Ještě je čas, Cesty k úspěchu, Hledání vlastní cesty, Neučte se z vlastních chyb, Všechno bude jinak, To vám byl divný svět, a dalších.

V Kluckých Chvalovicích č. 67 u Čáslavi, kde se narodil 22. ledna, 1942 se nachází jeho pamětní deska. Pochází z literární rodiny Vácslava a Vladivoje Zelených. Otec, Josef Zelený, pražský organizační poradce (ZET-organizace), pochází z této rodiny Zelených. Matka, Marie, roz. Barvínková, pochází z českobratrské rodiny z Orlických hor. Po r. 1948 byl otec převeden do dolů na Kladně a jeho bratr Jaroslav do uranových dolů v Jáchymově. Tento „hornický“ původ umožnil Milanovi studium na gymnáziu Sladkovského na Žižkově, a následně i na Vysoké škole ekonomické (1959-1964), obory politická ekonomie, finance a kvantitativní metody.

Byl nejlepší student ročníku a získal červený diplom. Poté získal místo u prof. Oty Šika v Ekonomicko-matematické laboratoři Ekonomického ústavu ČSAV (Československé akademie věd). V roce 1965 vyhrál na ČSAV konkurs University v Rochesteru a díky Šikově intervenci a vyřešení aféry Komárek-Kazan, odešel na studium do USA, v srpnu 1967. Před odchodem, v letech 1964-1965, absolvoval ještě vojenskou službu jako podporučík, oddělení samočinných počítačů, kybernetiky a řízení na MNO v Praze-Braníku, kasárna v Dejvicích.

V letech 1989-2000 byl Zelený v ČR považován za cizince a musel se pravidelně hlásit u cizinecké policie, nemohl držet pozemky a v jeho podniku ZET-organizace mu byl ustaven národní jednatel. Po roce 2000 však získal zpět své české občanství a možnost aktivního působení na českých univerzitách, v podnikatelské sféře a managementu; jeho články, knihy a mediální příspěvky se postupně mohly vrátit na českou scénu. V roce 2012 se často veřejně diskutovalo o jeho kandidatuře na prezidenta České republiky. Prezidentské volby se nakonec rozhodl nezúčastnit. S konkrétními výhradami připustil prezidentskou kandidaturu ve volbách v roce 2018, ale později ji odmítl. U příležitosti 99. výročí vzniku samostatného československého státu byl prof. Ing. Milan Zelený, M.S., Ph.D oceněn státním vyznamenáním – Medailí Za zásluhy, I. stupně.

Globální originalita

Milan Zelený byl za svoji dosavadní vědeckou činnost oceněn řadou světových poct a ocenění. Od roku 1992 se také pravidelně objevuje v prestižních přehledech Who´s Who in Science and Engineering a Who´s Who in America. V roce 2007 byl poctěn mezinárodní vědeckou komunitou oslavným svazkem (Festschrift) “Knowledge and Wisdom”; mimořádná pocta českému ekonomu a vědci v exilu.

Oslavný 400 stránkový svazek (Festschrift) vydaný v roce 2007 mezinárodní vědeckou komunitou odráží jeho fundamentální práci a myšlení: lidské a společenské systémy a procesy jsou organicky a zásadně vícerozměrné, technokratická redukce reality do jednoduchých agregátních makro-funkcí nebo kriterií je vědecky nepřípustná a z hlediska praxe kontraproduktivní.

V roce 2016 upozornil na skutečnost, že globalizaci jsme vyčerpali a budeme proto přecházet k lokální společnosti také v Hyde Parku Civilizace na ČT24. Následně v roce 2017 vystoupil také v pořadu české televize „GEN – Galerie elity národa: Milan Zelený“.

Profesor Zelený zasvětil svůj odborný život tvorbě a rozvoji neagregovaných a nezprůměrňovaných mikro-přístupů ke studiu evoluční ekonomie, rozhodování, organizace a řízení lidských  a společenských systémů. Je iniciátorem a zakladatelem samostatných oborů Multiple Criteria Decision Making (MCDM) a Human Systems Management (HSM). Studoval u amerického statistika W. E. Deminga nebo u význačného liberálního ekonoma Miltona Friedmana. Jeho autopoietickou teorii ekonomiky jako živého organismu přijal Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Friedrich August von Hayek.

Podle názoru nejen svých spolupracovníků v oblasti vědy, řízení podniků a podnikání by měl být Milan Zelený jedním z TOP kandidátů na Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2021 za svůj originální výzkum a přínos lidské společnosti v řetězci: Evoluční ekonomika -> transformace -> metamorfóza -> deglobalizace -> relokalizace -> z centrální do lokální rovnováhy. Mimo jiného jeho výzkum srozumitelným způsobem pomohl objasnit, že:

1)     to, co prožíváme, není cyklická krize, která se čas od času opakuje, ale transformační změna, jako byla průmyslová revoluce;

2)     jsme vyčerpali čtyři oblasti – zemědělství, průmysl, služby, stát – a nikam dál se už ekonomika transformovat nemůže;

3)     evoluční změny jsou rychlejší a docházejí do dnešní situace, kdy se přirozená evoluce proměnila v kulturní;

4)     se budeme metamorfozovat do lokální ekonomiky, což znamená autonomizaci regionů, lokalit, lokální technologie, lokální výrobu, lokální samosprávu;

5)     globalizaci jsme vyčerpali a regiony mají výhodu, že jsou malé, zvládnutelné, lidi se víceméně znají a mohou postupovat správně;

6)     řešením bude osvobození se od světových měn, protože ty jsou v rukou spekulací a výkyvů, což pro lokální ekonomiky není žádoucí;

7)     politický systém se nevzdává dobrovolně, ale když pochopí, že už není východisko, jde to velmi rychle;

8)     musíme se naučit, jak informace najít, jak je interpretovat a co s nimi udělat;

9)     lokální ekonomiky se budou vyvíjet na jiných principech než ty globální;

10)  impulsem pro nový svět budou takzvané podnikatelské univerzity, které by vzdělávaly podnikatele k zakládání reálných firem, s nimiž by vstupovali do regionu;

11) například založením nových, regionálních malých Zlínů lze v Česku vytvořit desítky center pro rozvoj regionálních a lokálních ekonomik, a tím napodobit „zázrak“ rovnováhy Jana a Tomáše Bati – nezávislosti, soběstačnosti a spolupráce místních iniciativ na celém světě co nejblíže konečnému zákazníkovi.

Originálnost svého výzkumu a tvrzení Zelený potvrdil již v roce 2016 i pro Echo24.cz ve své eseji “Evoluční ekonomika a dynamická resilience společenských systémů” v které zdůrazňuje, že za podmínek akcelerující, bezprecedentní a vysoce náročné změny, se resilience samotná mění a přizpůsobuje; je dynamickou adaptací, která, obzvláště u lidského druhu, už není jen biologicky evoluční či geneticky determinovaná, ale je předmětem kultury: musíme se jí učit za stále náročnějších podmínek akcelerace evoluce kulturní. Logičnost a jedinečnost tohoto tvrzení je v roce 2020 možné doložit průzkumem Bank of America, tvrzením Williho Shiha v článku pro MITSloan Management Review věnujícího se přehodnocení rizik dodavatelského řetězce nebo přístupem vlády Nového Zélandu, který dává této krásné krajině obrovskou příležitost znovu vybudovat lepší, odolnější  a inkluzivnější ekonomiku.

Skutečnost, že se postupně metamorfuzujeme již potvrzují také uznávané poradenské společnosti jako PWC, BCG, McK. Andrew Cainey z BCG Henderson Institute dokonce ve svém článku “Mind the Gap: Navigating the New Fault Lines of Global Business” píše, že trendem je svět větší autonomie a argument pro lokalizaci výrobních a dodavatelských řetězců se posiluje. Silnější místní talent, s důvěryhodností společnosti rozhodovat na místní úrovni, a přitom zůstat v souladu s globálními principy, se stává důležitější.

Papež František již také vyzývá k tomu, aby vznikali aktívní komunitní seskupení zdola, které jsou schopné tvořit kulturu, nastartovat procesy, hledat nové cesty, opravovat a ozdravovat společný dům, objevovat nové způsoby výroby, spotřeby, měnit strnulé a zestárlé způsoby moci.

Kandidaturu M. Zeleného na Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2021 by mimo jiné potvrdili:

  • Ing. Helena Horská, Ph.D, uznávaná analytička a hlavní ekonomka Raiffeisenbank, protože podle ní jeho teorie prošla bez úhony i koronavirovým šokem a dokonce nabyla na významu a aktuálnosti.
  • Doc. Ing. Jindřich Ploch, CSc., rektor Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, protože (1) jeho vědecky podložená vize transformace lidské společnosti, do které vstupujeme, je fascinující a pozitivní výzvou a nadějí pro náš život; (2) jeho rozsah vědecké, pedagogické a společenské práce je opravdu nevídaný a je výsledkem celoživotní, systematické práce v celosvětovém měřítku; (3) při velkém záběru jeho odborného zaměření mu neschází hloubka poznání.
  • Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc., český ekonom, profesor Univerzity Karlovy.

Zdroj:

  1. Pavla Francová, Lidové noviny, 2015: Milan Zelený: Neprožíváme krizi, ale změnu ekonomického systému
  2. Milan Zelený: Entering the age of accelerated change: In search of equilibrium, https://content.iospress.com/articles/human-systems-management/hsm209002
  3. Milan Zelený, Lidovky – Česká pozice: Naděje koronavirové krize: Hledání stability v době nerovnováhy
  4. Milan Zelený, Echo24.cz: Evoluční ekonomika a dynamická resilience společenských systémů
  5. MM, Průmyslové spektrum: Baťův odkaz máme v DNA, říká ekonom Milan Zelený
  6. Milan Zelený, www.milanzeleny.com: Evolutionary Economics: Transformation and Metamorphosis of Economy
  7. Milan Zelený, slideshare.net: Evolutionary Economics: Towards the New World of Digital and Localised Economy
  8. Milan Zelený, Soziale Systeme: Ecosocieties: Societal Aspects of Biological Self-Production
  9. www.milanzeleny.com
  10. Milan Zelený, Ján Koštruriak: Lokální výroba a služby
  11. Hana Filipová – Svět je v rukou politických manipulátorů, varuje profesor Milan Zelený
  12. Willy Shih, MIT Sloan Management Review: Is It Time to Rethink Globalized Supply Chains?
  13. Bartosz Swiderek, emerging-europe.com: The trend from globalisation to localisation amid the Covid-19 pandemic
  14. Yoseph Ayele, Edmund Hillary Fellowship: A new wave of entrepreneurial talent for New Zealand
  15. Douglas Irwin: The pandemic adds momentum to the deglobalisation trend
  16. Hanna Veltheim: End of globalisation post COVID-19 – and the rise of self-sufficient cities
  17. Adrián Podskľan: Baťův sen ožívá. Opět nastává doba produktivních a zelených prostředí
  18. Adrián Podskľan – Moderní technologie posunují ekonomiku od globální k lokální
  19. Adrián Podskľan, Ilona Švihlíková, Marek Pavlík – Globalizace končí. Trendem je lokalizace
  20. Markéta Pilátová, spisovatelka a autorka románu “S Baťou v džungli” – Baťa uvažoval lokálně a globálně zároveň a myslel při tom na lidi. V tom je jeho odkaz jedinečný…
  21. Ana Alcantud, Mons Badia & Marta Santamaria: Covid-19 and the future of cities: 5 keys to keep moving towards local sustainability
  22. Mohamed Buheji and team, American Journal of EconomicsOptimising Pandemic Response through Self-Sufficiency – A Review Paper
  23. Ron Martin, Peter Sunley, Peter Tyler – Local growth evolutions: recession, resilience and recovery
  24. OECD Policy Reposnse to Coronavirus (COVID-19): Social economy and the COVID-19 crisis: current and future roles
  25. We-Lae Cheng, Ben Safran, André Dua and team McKinsey&Company: Reimagining the postpandemic economic future
  26. Andrew Cainey, BCG Henderson Institute: Mind the Gap: Navigating the New Fault Lines of Global Business
  27. Susan Lund, James Manyjka, Jonathan Woatzel, Jacques Bughin, Mekala Krishnan, Jeongmin Seong, and Mac Muir, McKinsey Global Institute: Globalization in transition: The future of trade and value chains
  28. PWC: Local Value Creation
  29. OECD, 2020: From pandemic to recovery: Local employment and economic development
  30. Valerie Andrews, Marjorie Kelly: An Economy that Works for All
  31. Steve Summartino, theguardian.com, 2016: 3D printing and how it can revolutionise Australia’s remote communities
  32. Simon Mair, 2020: How will coronavirus change the world?
  33. Simon Mair, 2020 – Priestor: Ekonomika po koronavíruse – štyri predstavy našej budúcnosti
  34. Daniel Cave, The New York Times, 2020: What if Local and Diverse Is Better Than Networked and Global?
  35. Zhaohui Wang, Zhigiang Sun, SprigerLink,2020: From Globalization to Regionalization: The United States, China, and the Post-Covid-19 World Economic Order
  36. Oxford Busisnes Group, 2020: Covid-19: a win for regionalisation?
  37. Ron Martin, Peter Sunley, Peter Tyler, Oxfor Academic: Local growth evolutions: recession, resilience and recovery
  38. Hana Veltheim, Future Platform, 2020: End of globalisation post COVID-19 – and the rise of self-sufficient cities
  39. Felwine Sarr: A call for a living economy
  40. Nina Montgomery: Capitalism needs a redesign, but where do we start?
piglet-3045288_640

Nestačí jen přežít. V novém světě podnikání třeba najít cestu ke štěstí

Autor: Adrián Podskľan | Zdroj: Adrián Podskľan | 21.3.2019

Nic již nebude tak jako dříve. Celosvětově se mění náplň služeb a pracovních potřeb, v oblasti kvality i kvantity dochází k hluboké přeměně. Proč probíhá táto celosvětová transformace ekonomiky? Co to znamená pro lidi, podnikatelé a zavedené firmy? Jak nejen přežít, ale i uspět v nově vznikajícím světě podnikání?

IMG_1312 (3)

Celosvětová transformace ekonomiky

Podle profesora Milana Zeleného pozornost změně celého ekonomického systému, tj. unikátnímu trendu je potřeba se věnovat proto, že jsme již vyčerpali čtyři sektory – zemědělství, průmysl, služby, státní sektor – a nikam dál se už ekonomika transformovat nemůže. Zaměstnanost v zemědělství a průmyslu je již vyčerpaná a ve vyspělých zemích se vyčerpává rovněž ve službách. Na skutečnost, že digitální revoluce zabíjí pracovní místa, již také dávněji upozorňuje celosvětově renomovaná analytická společnost Gartner Group, která působí v oblasti výzkumu a průzkumu podnikového trhu. Ekonomika prochází zásadní kvalitativní změnou již několik let. Pán profesor Zelený to 13 srpna 2016 v rozhovoru s názvem „Jsme velká, tlustá a pomalá housenka“ pro Lidové noviny srozumitelně vysvětlil na housence, která stále roste a přidává jednotlivé sektory, až najednou v daném prostředí nemůže fungovat. Sama se neuživí. Příroda to zařídila tak, že se housenka zakuklí a promění v motýla, který se v prostředí pohybuje.

Dopad transformace ekonomiky pro lidi, podnikatelé a zavedené firmy

Z analýzy The World Development Report 2019 vydanou Světovou bankou vyplývá, že když čínská skupina Foxconn technology, největší smluvní výrobce elektroniky na světě a hlavní výrobce telefonů firmy Apple, zapojila do procesu výroby roboty, snížila počty zaměstnanců o 30 procent.

Ruská Sberbank využívá umělou inteligenci při poskytování půjček. Nyní o jejich poskytnutí rozhoduje v 35 procentech případů, do pěti let by měl počítač rozhodovat o 70 procentech žádostí. Roboti zde už nahradili tři tisíce lidských zaměstnanců.

Nové technologie také způsobují to, že se výroba přesouvá. Ve chvíli, kdy je automatizace levnější než lidská pracovní síla, mohou firmy přesunout výrobu blíže spotřebitelským trhům. 3D tisk například umožnil německému Adidasu vytvoření dvou “rychlých továren” na výrobu bot, jedné v Německu a druhé v USA. Ve vietnamských továrnách pak zrušil více než tisíc míst ve výrobě. Nizozemská společnost Philips Electronics díky automatizaci přesunula výrobu z Číny zpět do Nizozemska.

Dopad celosvětově probíhajících změn v ekonomice je již tedy možné spatřit v postupném přeměňování globální ekonomiky založené na využívání outsourcované levné pracovní síly do lokální ekonomiky. Znamená to osamostatňování regiónů, lokální technologie, lokální výrobu, lokální samosprávu a zaměření se na vytváření, rozvíjení a vylaďování národních regionálních adaptivních organizací s mezinárodní působností. Dnes již máme 3D tiskárny, na nichž si můžeme vytisknout mnohé věci běžné spotřeby jako například elektromobil, vyrobit si vlastní auto na místě spotřeby není problém. Jediné, co potřebujete, je digitální program, algoritmus, software. V tomto smyslu globalizace přetrvá, po celém světě se budou tyto programy prodávat a sdílet. So znalostmi již tedy v mnoha případech obchodujeme rychlosti světla.

Rapidně postupující digitalizace přináší sebou také ekonomické potíže, což je způsobeno skutečností, že s rostoucím výkonem počítačů potřebují firmy méně pracovníků některých profesí. Populace bez zaměstnání neschopné rychle nabýt nové dovednosti bude narůstat, což dneska potvrzují také různé nepříznivé prognózy vývoje ekonomiky. Svět se totiž dávno mění a nastává dlouhodobá doba ekonomické stagnace. Nová odvětví, nové produkty sice vytvářejí nové pracovní příležitosti, ale to, co se postupně ztratí, bude ve skutečnosti převyšovat. Začíná se měnit náplň pracovních potřeb, v oblasti kvality i kvantity dochází k hluboké přeměně. Nic již nebude tak jako dříve.

Ačkoli by podle prognóz a přání velkých globálních korporátních firem měli jejích zisky i tržby růst, podnikatelské prostředí již není pro ně tak příznivé jako dosud. Globální outsourcing levné pracovní síly je u konce, protože nastartovat byznys je nyní díky moderním technologiím a dostupnosti kapitálu jednodušší než dříve, což přispívá ke zrychlování růstu konkurence na trzích a tvrdému boji o přežití. Nastává období recyklovaného procesu a backsourcingu založené na obnově a recirkulaci znalostí, recyklaci a regeneraci zdrojů, energie a materiálu, přesunu „odpadu“ do kategorie zdrojů atp..

Zejména mladé a inovativní dravé firmy z rozvíjejících se trhů, které svoji působnost rozšiřují na západ, používají byznys modely, s nimiž zavedené podniky nejen v rozvinutých ekonomikách dokáží jen těžko bojovat. V přímém přenosu tak můžeme sledovat přeskupování sil a přesun těžiště světové ekonomiky ze západu na východ. Evropa je nekonkurenceschopná vůči dravým a adaptivním tygrům z Asie a Ameriky.

Raketový růst globálních korporátních firemních zisků v předchozích dekádách odstartovaly privatizace západoevropských a později i středo a východoevropských, asijských či jihoamerických firem. Růst konkurence spustil na celém světě boj o místo na trhu, což společnosti vedlo k inovacím a expanzi mimo primární trhy i mimo jádrové oblasti podnikání. Růst zisků zejména do roku 2008 podporovali i deregulace a sílící globalizace, která společnostem umožnila pružně reagovat na vývoj na trhu.

Richard Dobbs, Tim Koller a Sree Ramaswamy z konzultační firmy McKinsey již v roce 2015 varovali, že přichází obrat. Zatímco v roce 2013 globální firemní zisky po zdanění tvořily 9,8 % světového HDP, v následujícím desetiletí by podle Dobbse, Kollera a Ramaswamyho měl tento poměr klesnout na 7,9 %, a dostat se tak zpět na úroveň z 80. let 20. století. Prostor pro další expanzi se totiž nestále zmenšuje a možností k inovacím v tradičních sektorech postupně ubývá. Zároveň není možné očekávat, že velkým globálním korporacím pomůže takzvané agilní maticové regionální řízení, které jim má podle jejích zástupců pomoci zvýšit vyjednávací pozici přes omezení autonomii jejich pobočkám v jednotlivých národních státech.

Cesty ke štěstí v novém světě podnikání

Podle Světové banky nové technologie mění to, jak lidé budou v budoucnu pracovat. Dávají prostor takzvané gig ekonomice neboli zásilkové ekonomice. V tomto systému si firmy více najímají nezávislé zaměstnance na krátkodobé úvazky. Díky digitalizaci a různým platformám vzniká stále více služeb na vyžádání – jako je dovoz potravin, taxikářské služby, ale i účetnictví, editace nebo hudební produkce. Toto prostředí vytváří možnosti právě pro ty, kteří pracují samostatně, díky platformám tak více lidí získává jednorázové zakázky místo toho, aby měli uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem. Díky tomu lidé v průběhu života vystřídají více pracovních pozic.

Na cestě ke štěstí v rámci celosvětově probíhajících změn je tedy potřeba zaměřit se na výchovu, které smyslem je člověk jako samostatná zodpovědná, podnikavá, tvořivá, aktivní a prakticky orientovaná osobnost způsobilá se postarat se nejen sama o sebe, ale schopná stát se úspěšným živitelem rodiny, podnikatelem, řemeslníkem, obchodníkem, technikem, programátorem, zemědělcem, atd. Důraz je dobré zaměřit hlavně na spolupráci, projektové řízení, kázeň, systém a praktičnost vyžadující kognitivní schopnosti. Rozvíjet je tedy potřebné dovednosti, které zatím roboti nahradit nedokážou jako je komplexní řešení problémů, kritické myšlení nebo argumentace.

Svoboda v novém světě podnikání přesně jako v Baťově vnímání znamená schopnost generovat takové zdroje, díky nimž člověk může užívat hodnoty spojené se šťastným životem. Přiblížit nás k němu může prozíravé uvažování, důkladné rozhodování a nakonec vkládání peněz tam, kde neztrácejí svoji hodnotu a kde generuji hodnoty další.

Zavedené společnosti prokazatelně stojí na křižovatce. Buď konečně přistoupí na nová pravidla hry, nebo je čeká postupný úpadek. Velké korporace a podniky se musejí přestat tvářit jako neporazitelné, musejí si přiznat, že se na jejich místo tlačí odhodlaní nováčci, a tomu přizpůsobit nejen obchodní modely, ale i celé portfolio služeb a produktů.

Zásadní také je, že zatímco investory v západním světě zajímá v první řadě krátkodobý profit, podnikatelé z emerging markets si uvědomují, že důležitější je dlouhodobý horizont. To ve velké míře souvisí s faktem, že na rozvíjejících se trzích převažují rodinné a státem vlastněné firmy, zatímco v Evropě či USA se s akciemi většiny firem obchoduje na veřejných trzích, a tlak na hospodaření podniků v černých číslech je tak nepoměrně vyšší.

Podle prof. Jána Košturiaka, guru inovací dnešní doba potřebuje podnikatele, kteří v tom, co dělají, hledají hlubší smysl než jen hromadění peněz. Podnikatele, kteří umějí být svým zákazníkům a klientům opravdu prospěšní, kteří dovedou sehnat práci svým lidem a kteří se také umějí podělit o svůj zisk s potřebnými.

Prof. Milan Zelený říká, že Baťa by v současném novém světě podnikání sáhl k tomu, k čemu sáhl. Vytvořil by si vlastní školu práce. Realizoval by svojí myšlenku podnikatelské univerzity. Odpoutal by se od vzdělávacích systémů, které nepodporují jeho podnikatelský záměr. Baťovi nevyhovovalo, jaké se stavěly budovy, tak si je stavěl sám, nevyhovovala mu letadla, která se vyráběla, tak si je začal dělat sám. Přístup „uděláme si to sami“ je nevyhnutelný, protože velké systémy se velmi pomalu mění a více méně dělají všechno proto, aby si udržely status quo.

Podle prof. Zeleného podnik 21. století v novém světě podnikání je nástrojem tvorby hodnot pro zákazníka, ne institucí spotřeby hodnot již v průběhu jejich tvorby. Proces tvorby hodnot není prostý lineární model vstup→výstup, ale sebeposilující cyklus, založený na inovacích a reinvesticích.

V novém světě podnikání se opravdu oplatí dělat správné věci nežli věci správně. Zaměřit se třeba na to, co skutečné podnikatelé vždycky zdobilo. To bylo srdíčko, chtít sloužit veřejnosti-lidem. Určitě je pozitivní, že vznikají nové nápady se skutečnými řešeními zlepšující svět kolem nás. Ono to možná chvilku trvá, pokud se nám potvrdí, že jsme svůj nejen peněžní kapitál vložili tam, kde neztrácí svou hodnotu a kde generuje reálné hodnoty další. Třeba být ovšem vytrvalý jako bratři Baťové a Steve Jobs, protože jak řekl Steve Jobs polovina toho, co rozdělí úspěšné podnikatele od těch neúspěšných, je pouhá vytrvalost. Steve se nevzdával. Nestačilo mu jen vést lidi při navrhování a tvorbě úžasných produktů – také se za své firmy bil jako lev, aby zajistil jejich přežití a nasměroval je na cestu ke štěstí, a se stejnou vervou bojoval i za své blízké a přátele.