All Posts Tagged: Tomáš a Ján Baťa
Jak adaptivní organizace měří výkonnost
Autor: Adrián Podskľan | Zdroj: Vlastní knihovna | 07..04.2016
V nestabilním podniaktelském prostředí, kdy jedna krize střídá druhou, je nejistota významnou charateristikou doby. Probíhá celosvětová transformace a stagnace se stala novou normou pro příštích 50 let. Proto patří sebeudržitelnost, soběstačnost a schopnost rychle reagovat na neustále změny u stávajících organizací, současných i začínajících podnikatelů mezi významná aktiva. Je pro ně důležité, aby výroba, logistika a prodej fungovaly efektivně a s maximální možnou ohleduplností k lidem a okolí.
Výzvou současného světa nejen v návaznosti na probíhající změny a stávající nejistoty je sebevýchova podnikatelů, schopných vytvářet a zlepšovat organizace s rozumně flexibilní vlastní soustavou řízení a systémem schopným přizpůsobit se různým podmínkám. Následně pomáhat budovat anti-křehká autonomní a znalostní města s rostoucím počtem dlouhodobě pracujících, prosperujících a zámožných občanů, kteří se podílejí se na neustálém rozvoji svého města, lokality a regionu. Zmiňované organizace následně akceptují národní a regionální smýšlení v souladu se silným lokálním ekosystémem (zahrnujícím eliminaci sobeckého chování, vytváření pracovních míst pro členy lokální komunity, lepší a rychlejší přepravu lidí i produktů, přes plnění originálních specifických požadavků místních zákazníků, až po podporu rodinného života v komunitě) s mezinárodní působností a se strukturou bez zaměstnanců a odborářů, kde pracují spolupodnikatelé, kteří mají odvahu přebírat odpovědnost a rozhodovat, ale také se umějí rychle učit a adaptovat. Přesně takovou strukturu má adaptivní, trvale úspěšná organizace.
Co to je adaptivní organizace?
Adaptivní, trvale úspěšná organizace se štíhlým myšlením je ta:
- která má pracovníky oprávněné vidět a realizovat změnu,
- kde jsou produkty nebo služby, poptávky a nabídky za všech okolností sladěné a synchronizované,
- která optimalizuje využívání svých zdrojů (včetně informačních technologií), vždy používá jen ty, které potřebuje, a platí jen za to, co efektivně použije, a která zajistí, že zdroje jsou dostačující k pokrytí poptávky,
- jež se rozumně přizpůsobuje svým zákazníkům.
Klíčovými výhodami této organizace jsou schopnosti porozumění lidem a jejich motivačním faktorům, jednoduchost, flexibilita, nízké zásoby, nízká vázanost kapitálu a zdrojů a eliminace neproduktivní, nadbytečné práce a plýtvání materiálem.
Jak měří výkonnost adaptivní organizace?
Adaptivní organizace k měření výkonnosti potřebují měřítka stejně dynamická a perspektivní, jako jsou ony samy:
- objevování, sledování a využívání klíčových strategických a konkurenčních faktorů budoucího vývoje podniků. Ne pozorování situace ve zpětném zrcátku s přesností na šest desetinných míst. Finanční analytici a investoři se stále zaměřují pouze na „čísla“, přestože je stále zřetelnější, že tato čísla nemají potřebnou vypovídací hodnotu.
V adaptivní organizaci vedoucí pracovníci kladou mnohem menší důraz na sledování statických projevů výkonnosti podniku, jako jsou například finanční výsledky za uplynulé čtvrtletí. Namísto toho se hledají způsoby sledování mnohem podstatnějších strategických faktorů v pozadí těchto čísel:
- míra spokojenosti zákazníků a zaměstnanců, výkon podniku v oblasti ochrany životního prostředí atd.
Z faktorů strategické výkonnosti, které se stále v běžných ukazatelích odrážejí jen velmi málo nebo vůbec, můžeme uvést:
- systém a potenciál organizačního vzdělávání,
- inovační zavádění nových výrobků a služeb,
- tempo růstu a rozvoje klíčových specializací a intelektuálního kapitálu,
- počet experimentů, které se dají vměstnat do čtyřiadvaceti hodin,
- spokojenost zákazníků,
- míru fluktuace zákaznické loajality,
- schopnost budování týmů a mezioborové spolupráce,
- hodnotu strategických partnerství a vnějších distribučních kanálů,
- rychlost uvádění nových výrobků na trh, úspěchy a problémy v oblasti ochrany životního prostředí.
V dnešní době neustálých změn v podnikání je už neoddiskutovatelné, že kterékoli dva náhodně vybrané faktory z tohoto seznamu by o budoucí konkurenční síle a výkonu společnosti vypověděly více, než veškeré finanční výkazy za posledních pět let. Například procento podnikových tržeb, pocházející z prodeje výrobků a služeb, vyvinutých za poslední tři roky, poskytuje hrubou, nicméně užitečnou hodnotu pro představu o schopnosti podniku přicházet s inovacemi (jako dokazuje například firma 3M, Apple a jiné). Uvedené ukazatele mají dopad i na celkovou hodnotu organizace, což se při oceňování podniků promítá například v diskontech a prémiích, které zohledňují specifika oceňovaného podniku.
Jak přežít v novém světě podnikání
Autor: Alžbeta Kiráľová | Zdroj: ceskapozice.lidovky.cz | 17..02.2016
Prioritou pro firmy a podnikatele se stávají schopnosti a know-how, které umožňují flexibilně a rychle reagovat na měnící se podnikatelské prostředí. Jen společnosti, které se dokážou dobře a včas adaptovat na rychlé a nepředvídatelné změny v globalizovaném a propojeném světě, mohou uspět v soutěži s ostatními a skutečně prosperovat.
Britský přírodovědec Charles Darwin (1809–1882) už v roce 1859 uveřejnil svou evoluční teorii založenou na přírodním výběru – přežijí a množí se jen jedinci, kteří se lépe přizpůsobí podmínkám, v nichž žijí. Darwin předložil mnoho důkazů, že rozmanitost života vznikla rozrůzňováním druhů ze společných předků.
Věda již tedy dávno prokázala, že úspěch všech projevů života na Zemi závisí na jejich schopnosti adaptace na okolní podmínky. V současnosti navíc na rozdíl od Darwina víme, že na organismech není nejdůležitější reprodukce a evoluce, ale jejich primární sebeprodukce.
Živý organismus
Organismy se od strojů liší tím, že nejsou konstruovány zvnějšku člověkem (heteropoiesis), ale vyvíjejí se vnitřně, samovolně, autopoieticky. Trh a celá ekonomika se chovají jako živý organismus, nikoli jako mrtvý stroj. Koncept adaptivní organizace vychází z myšlenky, že jen organizace, které se dokážou velmi dobře a včas adaptovat na rychle a nepředvídatelně se měnící turbulentní prostředí v globalizovaném a propojeném světě, jsou úspěšné v soutěži s ostatními a prosperují.
Právě takové organizací se věnuje kniha Adriána Podskľana a kol. Adaptivní organizace. Inspirace od Bati po Jobse na cestě k firemní dlouhověkosti, která byla připravena s ambicí pomoci organizacím rychle a pružně reagovat na měnící se podmínky podnikatelského prostředí.
Inspirací pro ni se stal především Tomáš Baťa, zralý a vyrovnaný muž, který znal cestu a cíl a nezalekl se ani největších bouří a zmatků na přelomu 19. a 20. století. Pro jeho výrobní společnost v nestabilním podnikatelském prostředí, kdy jedna krize střídala druhou, nebylo jednoduché reagovat na neustálé změny, aby výroba a prodej fungovaly efektivně.
Struktura organizace
Tehdy si Baťa uvědomil, že musí vytvořit organizaci s dostatečně flexibilním systémem schopným přizpůsobit se různým podmínkám. Strukturu budoucnosti bez zaměstnanců a odborářů, kde budou pracovat spolupodnikatelé s odvahou převzít odpovědnost a rozhodovat, kteří se umějí rychle učit a adaptovat.
Takovou strukturu má adaptivní organizace, což je podle Adriána Podskľana, který působí v řízení podniků a poradenství, a jeho týmu taková,
- která má pracovníky oprávněné vidět a provádět změnu;
- kde jsou produkty nebo služby, poptávky a nabídky za všech okolností sladěny a synchronizovány;
- jež optimalizuje využívání svých zdrojů (včetně informačních technologií) a používá jen ty, které potřebuje, a platí jen za to, co efektivně použije, a která zajistí, že zdroje stačí k pokrytí poptávky;
- jež se rozumně přizpůsobuje svým zákazníkům.
Klíčovými výhodamitéto organizace jsou porozumění lidem a jejich motivačním faktorům, jednoduchost, flexibilita, nízké zásoby, malá vázanost kapitálu a zdrojů a eliminace neproduktivní a nadbytečné práce a materiálu.
Sociální odpovědnost
Podskľan a kol. v úvodu stručně charakterizují adaptivní prvky firem Baťa, Toyota, BMW, Ikea a Apple a dvanáct zásadních překážek pro budování úspěšné organizace, přičemž některé firmy dosud tyto „prvky neúspěšnosti“ praktikují. Podskľan a kol. ukazují mnoho tradičních pohledů na organizaci firmy, které se neosvědčily – například centralizaci, hierarchii, nedostatečné experimentovaní, pevné hranice či nedostatek účelovosti.
Zajímavý je pak jejich popis rozvoje myšlení v modelech ZIPF (zákazník, inovace a internacionalizace, procesy, finance), Lean Canvas (dynamické štíhlé byznysové plánování) a v evolučních stadiích firmy podle ekonoma Milana Zeleného. Poslední, budoucí fází je adaptivní organizace, která se rychle přizpůsobuje okolí a není křehká – nejen pružně odolává turbulentním změnám a šokům z okolí, ale navíc ji i posilují a zvyšují její konkurenceschopnost.
Chovat se eticky, respektovat princip udržitelného rozvoje a mít pozitivní vliv na společnost je sociálně odpovědné. Zájmem není pouze okamžitý zisk, ale sociální rozměr podnikání a to, co zanechá příštím generacím. Podskľan a kol. vycházejí ze svých rozsáhlých vědomostí a praktických zkušeností, přičemž uvádějí konkrétní příklady firem a připomínají jednoduchá, ale funkční, a o to důležitější pravidla selského rozumu, na kteráse občas zapomíná.
Služba veřejnosti
Tradiční zaměření vrcholného managementu na hlídání cen akcií, vylepšování výkazů zisků a ztrát, případně na organizační přestavbu firmy patří do včerejšího světa. Prioritou pro firmy a podnikatele se stávají schopnosti a know-how, které umožňují flexibilně a rychle reagovat na měnící se podnikatelské prostředí. To je jeden z klíčových způsobů, jak vybudovat a rozvíjet trvale úspěšnou adaptivní organizaci. Její budování a rozvoj je službou veřejnosti a jde o jeden z nejdůležitějších úkolů současných úspěšných manažerů a lídrů.
Podskľan a kol. proto poskytují nejen jim, ale i všem zájemcům z odborné veřejnosti, kterým záleží na osudu příštích generací, ucelený pohled na rozvíjení trvale úspěšné adaptivní organizace se štíhlým myšlením zaměřené na trvale udržitelný rozvoj. Přinášejí i mnoho srozumitelně popsaných organizačních a ekonomických nástrojů na rozvoj podnikové agility. Nevnucují „nejlepší praktiky“, ale předkládají moderní přístupy, aby si z nich každý mohl vybrat ty, jež jsou pro něho vhodné, a přizpůsobit je vlastnímu řízení.
Podskľan a kol.nezacházejí do detailů, ale poskytují seznam literatury a odkazů a zobecňují. Nevyznávají „zaručené postupy“, ale povzbuzují k objevování vlastních cest. A poskytují mnoho nových poznatků k podnikání. V záplavě knih o „nejlepších postupech“ a „zaručených tipech na úspěch“ přinášejí užitek všem, kdo chtějí přežít v novém světě podnikaní.