Autor: Adrián Podskľan | Datum: 17.6.2015

Stagnace se stala novou normálou na příštích 50 let. Celý svět vstupuje do éry klesajícího nebo stagnujícího růstu, do sekulární stagnace tradiční ekonomiky. Tuto stagnaci lze překonat pouze přizpůsobením se transformaci a metamorfóze – a následně využít nových příležitosti regionálního a lokálního rozvoje, jakož i relokalizace domácích hospodářských aktivit. Musíme také velice rychle pochopit, že ekonomika je adaptivní organismus, který se pohybuje na základě vnitřní energie, motivačního pnutí a následné dynamiky, ne na základě vnějších stimulů nebo zapojení do zástrčky, jako stroj říká ekonom Milan Zelený. Nemá li stroj benzin, můžete jej nahazovat opakovaně: vždy jen zabafá a chcípne. Nemá-li ekonomika vnitřní energii – opět, otázka znalosti důvodů a příčin. Energie systému je spojená s vlastnictvím, vzděláním, motivací, podnikatelstvím a investicemi – takže, vnitřní energii prostě nemáme.

PROČ A JAK SE ADAPTOVAT NA RYCHLE MĚNÍCÍ SE PROSTŘEDÍ

Věda již dávno prokázala, že úspěch všech projevů života na Zemi závisí na jejich schopnosti adaptace na okolní podmínky, ve kterých existují. Koncept adaptivní organizace analogicky vychází z myšlenky, že jen organizace, které se dokáží velmi dobře a včas adaptovat na rychle a nepredikovatelně se měnící turbulentní prostředí v globalizovaném a vzájemně propojeném světě dokáží být úspěšné v soutěži s ostatními a trvale prosperovat. Nejadaptabilnější z těchto organizací už dávno velice dobře vědí, že technologie jsou hnací  silou ekonomiky, budoucnost je v dronech, vertikálních farmách a 3D tisku. A právě proto je potřebné se zabývat více problémy, řešeními a jejích implementaci od A do Z při budování a rozvoji adaptivních organizací.

Inspirací pro budování a rozvoj adaptivních organizací se stal hlavně Tomáš Baťa, který byl podle dostupných informací zralý, vyrovnaný muž, který znal cestu a cíl, a který se nezalekl ani největších bouří a zmatků národů, jež přelom 19. a 20. století přinesl. Pro jeho výrobní společnost v nestabilním podnikatelském prostředí, kdy jedna krize střídala druhou, nebylo jednoduché reagovat na neustálé změny tak, aby výroba a prodej fungovaly efektivně. Tehdy si Baťa uvědomil, že musí vytvořit organizaci s dostatečně flexibilním systémem schopným přizpůsobit se různým podmínkám. Strukturu budoucnosti bez zaměstnanců a odborářů, kde budou pracovat spolupodnikatelé mající odvahu přebrat zodpovědnost a rozhodovat, kteří se umějí rychle učit a adaptovat. Přesně takovou strukturu má také adaptivní organizace, což je podle Adriána Podskľana, experta na problematiku adaptivních organizací, působícího v řízení podniků a poradenství a jeho spolupracovníků ta,:

  • která má pracovníky oprávněné vidět a realizovat změnu,
  • kde jsou produkty nebo služby, poptávky a nabídky za všech okolností sladěny a synchronizovány,
  • která optimalizuje využívání svých zdrojů (včetně informačních technologií), vždy používá jen ty, které potřebuje, a platí jen za to, co efektivně použije, a která zajistí, že zdroje jsou dostačující k pokrytí poptávky,
  • jež se rozumně přizpůsobuje svým zákazníkům.

Klíčovými výhodami této organizace jsou porozumění lidem a jejich motivačním faktorům, jednoduchost, flexibilita, nízké zásoby, nízká vázanost kapitálu a zdrojů a eliminace neproduktivní a nadbytečné práce a materiálu.

PROČ JE KONCEPT ADAPTIVNÍ ORGANIZACE VÝZVOU PRO ROZVÁŽNE LIDI

Závazkem sociální odpovědnosti je chovat se eticky, respektovat princip udržitelného rozvoje a mít pozitivní vliv na společnost. Dlouhé roky jsme žili v představách, že to není možné, když nejsme velkou firmou. Důvod byl ten, že velcí mohli alokovat dostatek peněz na vývoj a inovace, ovlivňovali poměry na trzích, dělali akvizice menších hráčů. Často však právě malé firmy přicházely s inovativními nápady a produkty a stávali se objektem velkých „žraloků“.

Velcí investovali do moderních výrobních technologií, vytvořili obrovské výrobní kapacity a management připomínající armádu. Moderní komplexní stroje, ale často nemají dostatečnou pružnost, je těžké je integrovat do flexibilních buněk a vytvořit tak plynulé toky. Velké výrobní kapacity znamenají vysoké fixní náklady, armáda hierarchicky řízených „produktivních lidských zdrojů“ se vyznačuje nízkou motivací. Manažeři těchto firem věnují většinu svého času budování a bránění své pozice, neriskují a hrají na jistotu. Ve většině případů se jedná o sebevědomé supermany, kteří nepotřebují radu a pomoc, kterým chybí pokora, schopnost vidět svoje slabiny a učit se. Doplňují je aktivisty, kteří četli knihy, navštěvovali konference a semináře a okamžitě se snažili přebírat všechny „nejlepší světové praktiky“.

Výkonnost podniku se už, ale dávno měří hlavně pružností a rychlosti (v reakci na požadavky zákazníka, na abnormalitu v procesu, na změny na trhu). A právě menší firmy mají rychlejší přenos informací, rychlejší rozhodování – jsou v dnešním světě životaschopnější. Navíc v těchto firmách jsou  zodpovědnější a rozvážnější lidé (Podnikatelé – živitelé), kteří se dokážou obklopit osobnostmi, společně rozvíjet znalosti a postupně objevují, budují a neustále rozvíjejí svou vlastní soustavu řízení. Mezi špičkové příklady rozvážných lidí a nové vlny úspěšných podnikatelů patří např. Elon Musk, Jeff Bezos, Jack Ma, ale i jejich předchůdci, jako Bill Gates, Steve Jobs anebo Dick Branson. Tito lidé nemají mnoho společného s tradičními šéfy, sedícími dočasně na vrcholku organizační pyramidy, přecházejícími z podniku do podniku a řídícími stejně dočasné byrokraty řízení. Noví lidé tvoří, inovují, řeší problémy a hledají vlastní cestu ve službě veřejnosti. Všem jim je smutně společné, že nedokončili tradiční formální vzdělání, které je pouze omezovalo, svazovalo a brzdilo.

Nová řešení nových lidských problémů jsou předmětem generace nové vlny podnikatelů. Tito podnikatelé nepodnikají pro zisk, akcionáře, bohatství nebo spekulace. Tak jako kdysi Baťové, nová podnikatelská vlna hledá řešení pro lidské problémy 21. století. Cílem je služba veřejnosti, testem je uspokojování zákazníků a nástrojem jsou nové podnikatelské modely; peníze samozřejmě přicházejí, tak jako u Baťů, ale nepřímo, jako důsledek a ne cíl jejich snah. Účetnictví a rozpočty jsou jen záznamy toho, co se stalo. Nic nového nepřinášejí. Nová vlna podnikatelů mění svět k lepšímu. Koncept adaptivní organizace je proto určen hlavně jim a každému, jehož zájmem není pouze dosažení okamžitého zisku, ale i sociální rozměr podnikání a to, co zanechá dalším generacím. Koncept je jedinečný právě tím, že překonává mnohé tradiční pohledy na organizaci podniku, které se ukázaly jako nedostačující: centralizace, hierarchie, nedostatek experimentovaní, pevné hranice, nedostatek účelu apod.

Velice zajímavé na konceptu je rozvíjení myšlení v modelech ZIPF (Zákazník, Inovace a Internacionalizace, Procesy, Finance), Lean Canvas (Dynamické štíhle business plánování) a evolučních fázích organizace podniku podle Milana Zeleného. Právě poslední, budoucí, fázi je adaptivní organizace, která se rychle přizpůsobuje okolí a má vlastnosti anti křehkostí – tj. nejen pružně odolává turbulentním změnám a šokům z okolí, ale tyto turbulence ji posilňují a zlepšuji její konkurenční schopnosti.

Tradiční zaměření vrcholového managementu na hlídání cen akcií, vylepšování výkazů zisků a ztrát, případně moderní snahy organizační přestavby podniku patří do včerejšího světa. Prioritou pro podniky a podnikatele se stávají schopnosti a know-how, které umožní flexibilně a rychle reagovat na rychle se měnící podmínky podnikání. To je jeden z klíčových způsobů, jak vybudovat a rozvíjet trvale úspěšnou adaptivní organizaci.

AUTONOMIZACE PODNIKATELSKÉ VRSTVY

V návaznosti na potřebu rozvíjet nezávislé autonomní podnikatelé a podnikatelské jednotky  dne 3. 6. 2015 vznikla nadace ZET prof. Milana Zeleného, která se soustředí na relokalizované projekty v Číně a USA, ale i na příklady mnohých českých podniků, jako  jsou FOSFA, SABRA, SOMA atp. Účelem je autonomizovat českou a slovenskou (ale i světovou) podnikatelskou vrstvu ve směru inovační originality, podnikatelské nezávislosti a regionální funkčnosti. Jen tak lze získat konkurenceschopnost: hledáním vlastní cesty,  respektováním odkazů Komenského, Baťů, Čapka a Peroutky, ve snaze o funkční regionální  triádu (univerzita-podnik-samospráva). Základní podmínkou je nezávislost na státní  korupci a pokračující stranické rekorytarizaci. Nadace bude samofinancovatelná  poskytováním informací, znalostí a zkušeností z celého světa. Bude se podílet na rozvoji  projektů podnikatelských inovací v oblastech zemědělství, průmyslu, služeb a vzdělávání.  Nadace poskytne úspěšným podnikatelům možnost financování talentů, projektů a inovací  z celého světa – za účelem tvorby úspěšné vrstvy národních kapitalistů a podnikatelů zdola: od jedinců a lokalit, přes regiony a města, až po celé národní hospodářství v kontextu deglobalizace a relokalizace. Vzhledem k závratné rychlosti technologické, inovační a podnikatelské změny ve společnosti, bude nadace postupovat podle strategie „prvního kroku“, tzn. postupnou úpravou projektů i cílů tak, aby v turbulentním prostředí nezastarala, ale zůstala trvale mladá, čerstvá, relevantní a inspirující po celou éru transformace a metamorfózy. Specifické projekty budou kontinuálně generovány členy nadace a specifickými požadavky regionálních triád. V žádném případě nebude nadace charitou ani zdrojem podpory pochybných zámyslů. Tvorba domácí i mezinárodní sítě podnikatelských univerzit, které samy podnikají a učí podnikat podnikáním, ne jen čtením knih o podnikání, patří také mezi základní poslání nadace.