mz2016Profesor Milan Zelený, TOP kandidát na Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2021 za svůj originální výzkum a přínos lidské společnosti v řetězci: Evoluční ekonomika -> transformace -> metamorfóza -> deglobalizace -> relokalizace -> z centrální do lokální rovnováhy, již v květnu 2020 upozorňoval, že bojujeme proti viru, který ale sám není příčinou, spíše jen následkem a produktem globálního poklesu lidské imunity. Protože je výtvorem umělým, politickým, selhala Evropská unie v nedostatku prostých lidských hodnot, jako jsou odbornost, spolupráce, soudržnost a lidská vzájemnost.

Bohužel ani rok od upozornění pana profesora není cítit ve společnosti, že by zmiňované lidské hodnoty byly důležitou součástí naší společenské kultury na úrovni Evropské unie, státu, regiónů nebo měst. A to napříč tomu, že dnes na rozdíl od května 2020 jsme svědky velice tragických důsledků pandemie v podobě alarmující ztráty velkého počtu ztracených lidských životů a velice rychle se zhoršující kvality života lidí. Velice smutné je, že nejohroženější skupinou lidí se staly děti a zároveň se velikou rychlostí zhoršuje finanční situace malých a středních podnikatelů a zároveň zvyšuje počet lidí bez domova bez jakékoliv šance na výhledy po lepší budoucnosti.

COVID-19 krize ještě nekončí

AAA_KR

Ani po více než roce od začátku pandemie COVID-19 ještě není konec, a tudíž ani zveřejňovaná katastrofální čísla nejsou konečná, a to nejen z důvodu úmrtí na onemocnění Covid-19, ale i z důvodu sebevražd, které jsou výsledkem neřešitelných finančních a s tím souvisejících existenčních problémů. Po zdravotní krizi přichází velká ekonomická krize, kterou již potvrdila nejen různá narušení v dodavatelských řetězcích. Vzhledem k tomu, že se hospodářský růst na konci roku 2020 téměř zastavil, hrozí navíc podle EULER HERMES globálním dodavatelským řetězcům riziko rozsáhlého dominového efektu insolvencí.

Podle nejnovějšího Covid-19 reportu “Vaccine Economics” mohlo v roce 2021 vést ke zvýšení globálních insolvencí o +25 % meziročně. Masivní státní pomoc od vlád totiž  “zmrazila” situaci mnoha společností a vedla během roku 2020 k bezprecedentnímu a umělému poklesu obchodních insolvencí po celém světě. Postupné ukončování státní podpory stále závisí na pandemické nejistotě. Přesto, i když postupně a řádně, tato situace vyvolá návrat k normalizovanému počtu insolvencí. Můžeme je rozdělit na dva druhy společností: společnosti, které již před krizí nebyly životaschopné, ale byly udržovány nouzovými opatřeními, a společnosti oslabených krizí v důsledku předlužení nebo nedostatku kapitálu.”

Covidem-19 vyvolaná situace měla a má dopad prakticky na všechny sektory, země a byznysové modely. Tak jak řekl prof. Zelený, pandemie a ekonomika jsou spojené nádoby, nelze je oddělit. Představte si rozsah pandemie bez restrikcí. Většina z nás by zde už nebyla. Ekonomika se utlumila, protože tzv. globalismus již dlouho před virem zničil její imunitu, odolnost a resilienci vůči nezbytným stresům a selháním: soběstačnost, nezávislost, sebedůvěra a spolupráce vymizely likvidací svobodného trhu a rozbujením stranického centra jako hlavního arbitra ekonomického rozhodování. Virus pouze stále odhaluje fatální slabiny politické organizace ekonomiky a lidského podnikání vůbec. Namísto zpátečnického lpění na minulosti, je skutečně lépe obnovit soběstačnost a spolupráci lokálních ekonomik, jak to přesvědčivě demonstruje dnešní Švýcarsko, a dříve i náš Baťův Zlín.

To, že posílení odolnosti je klíčem k úspěchu v roce 2021, potvrzuje krizový průzkum PWC mezi podnikateli, z kterého mimo jiné vyplývá, že (1) u více než 70 procent respondentů bylo podnikání  negativně ovlivněno pandemií COVID-19; (2) u 20 procent respondentů měla pandemie celkově pozitivní dopad na jejich organizaci; /3) 75 procent respondentů si je jistých, že mohou integrovat to, co se naučili, a posílit svou organizační odolnost.

Nejrychlejší cesta k zvýšení odolnosti státu v současnosti podle světových médií jako Bloomberg vede přes bleskové a rychlé očkování. Izraeli tato cesta pomohla se dostat na vrchol řebříčku odolnosti Bloomberg Covid Resilience Ranking a transformovat tak každodenní život tak, aby se vedle Nového Zélandu a Thajwanu stala jedním z nejlepších míst pro život v éře koronaviru.

Ovládnutí dodávek vakcín bohatšími zeměmi – které generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus nazval „katastrofickým morálním selháním“ – bude ovšem pravděpodobně v následujících měsících bránit vzestupu chudších zemí, což se dotýká i krajin jako je Česko a Slovensko, které nepatří v současnosti a ani v minulosti nepatřily mezi odolné nebo udržitelné státy. Je proto důležité, abychom si sami našli, implementovali a vylaďování naše vlastní správné cesty vycházející z porozumění a pochopení situace, přizpůsobení se a využití příležitostí.

Ohroženost dětí a cesta z krize a chaosu

Právě proto, že ve společnosti není cítit, že by prosté lidské hodnoty byly důležitou součástí naší společenské kultury, jsem se při přípravě tohoto článku rozhodl uskutečnit rozhovory s osobnostmi z businessu a vědy, kteří jsou také rodiči, a lidskost pro ně není cizí. Jako první odpovídala na naše otázky paní Ing. Věra Komárová, maminka 3 dcer, ředitelka a spolumajitelka společnosti Dermacolu, která tento rok slaví 55. výročí vzniku.

AAA_VK

O: Jsou děti podle Vás nejzranitelnější částí populace uprostřed koronavírové pandemie a proč?

VĚRA KOMÁROVÁ: Rozhodně ano, společně s jejich rodiči, kteří je nemohou kvalitně vychovávat. Zavřít děti a studenty do izolace je drastické. Už dlouhodobě vycházejí studie, že dětí se týká COVID jen velmi okrajově. Máme studie z Německa, Itálie a i přesto, že je potvrzeno, že děti nejsou ani rizikoví a ani superpřenašeči, přesto to nejvíce odnesly. Podle studií děti mezi sebou a i od dospělých dostávají COVID 2 x méně než dospělí mezi dospělými. A přenos z dítěte na dospělého je irelevantní. A přesto děti zatýkáme do domácího vězení, které už pro středoškoláky a 2. stupeň trvá více jak rok.

O: Měly by děti chodit do škol tak jako v Rakousku a přitom se testovat tzv. samoregulovatelným způsobem doma nebo ve škole?

VĚRA KOMÁROVÁ: Podle všeho stačí testovat dospělé a obecně nejsem příznivcem jakéhokoliv testování zdravých lidí. Pokud testovat, tak teploměrem. Rychlá neinvazivní metoda, která může odhalit problém hned od začátku.

O: Má podle Vás smysl udržovat ekonomiku v nouzovém stavu, když např. v Jižní Africe dochází k velkému poklesu nakažených ze zatím nezjištěných důvodů?

VĚRA KOMÁROVÁ: Jsem absolutně proti jakémukoliv zavírání a omezování podnikání. Myslím, že se vše dá po určitou dobu dělat za zvýšených hygienických opatření – odstupy, roušky, dezinfekce a není nutné extra nic zavírat. Po určitou dobu by se mohlo nastavit, že větší shromažďování může být pod podmínkou testu, aby se zamezilo šíření, ale myslím, že rok uzavřená ekonomika v ČR nedokázala přinést žádný pozitivní výsledek. Oběti na životech jsou velké a ekonomické ztráty jsou nedozírné.

Více o názorech paní Věry Komárové na řešení současné pandemické krize s můžete dozvědět na  webináři „CESTA NEJEN Z KRIZE A CHAOSU: Adaptivita, dynamika a růst v době stagnace ekonomiky a nejistoty“, který se uskuteční 15. 4. 2021 (čtvrtek, 14:00-17:30).

Účelem zmiňovaného webináře je ZNOVUOBJEVOVÁNÍ (nejen pro znovuzrození a sebeobnuvu), tj. přínosné inspirativní příspěvky, výměna zkušeností, diskuze jeho účastníků v rámci “AEPM Učení praxí” nad další fází různých podnikatelských projektů ale i budoucností živitelství a podnikání v podmínkách finišujícího covidového a nastupujícího post-covidového období. Účast na webináři již potvrdily mimo paní Věry další významné osobnosti z businessu a vědy, jako ekonomové Helena Horská a Jan Vejmělek, podnikatelé Ladislav Verner ze společnosti Soma a Tihomir Erdeljac z ITS, předsedkyně výboru OC Etika a management z České společnosti pro jakost Jitka Jakubcová a mnozí další významní hosté.

Více informací o Věře Komárové naleznete na ZDE.