The Blog

Autor: Adrián Podskľan | Datum: 30.6.2015

„Nezáleží na tom, co říkáte, ale jen na tom, co uděláte:  to pomáhá všem, kteří chtějí pochopit svět, přizpůsobit se, nalézt sebedůvěru a prorazit novou, svoji cestu”

-Milan Zelený

Myšlení stojí mezi poznáním a rozhodováním a jeho linie se často odvozuje z působení těchto dvou činitelů. Otázka, co poznají podniková vedení a pro co se rozhodnou, nám otevírá přístup k „adaptivní a štíhlé mysli“. V roce 1989 schopnost myslet předvedlo vrcholové vedení British Petrol, když s ohledem na dramatické změny světového energetického trhu rozhodlo podstatně zvýšit akční a reakční schopnost podniku a definovalo pro celý proces změny kultury základní heslo „OPEN“. Za zkratkou OPEN, definující „mobilizaci a revolucionizaci“ koncernu, se skrývaly výlučně duchovní kategorie: „O“ pro otevřenost, „P“ pro osobní (personal) angažovanost, „E“ pro povzbuzení (encouragement) a trénování, resp. školení (coaching) a „N“ pro vytváření sítě (networking) a pro práci v projektových skupinách.

Jak je známo, jazyk – i ten, který používáme v knize Adaptivní organizace a také v tomto článku – vznikl v kontextu každodenního života jako prostředek koordinování. Na cestě k dalšímu zeštíhlování, zvyšování adaptivnosti a stupňování výkonnosti organizací nebo zpráv může proto náš popis myšlení na cestě k adaptivitě posloužit jako „navigace“.

Pět hlavních myšlenek adaptivního a štíhlého managementu je:

• Proaktivní myšlení: Budoucí činy se předvídavě promyslet a zformulovat.
• Senzitivní myšlení: Se všemi senzory, kterými disponujeme, zachytávat informace z okolního prostředí a přizpůsobovat se mu.
• Celkové myšlení: Přemýšlet o tom, jaký účinek má naše konání na celek, a prokázat odvahu být komplexní.
• Potenciální myšlení: Zpřístupnit a využít všechny zdroje, kterými disponujeme.
• Ekonomické myšlení: Prevence jakéhokoliv plýtvání, úsporné hospodaření.

PROAKTIVNÍ MYŠLENÍ: OPTIMISMUS TVOŘENÍ

Optimismus a proaktivní myšlení nacházejí stále větší odezvu u manažerů, kterým záleží na dlouhodobé úspěšnosti jejich firem. A určitě nejen proto, že tak chtějí jít s hlavním proudem. Svým postojem připomínají cnost práce, ochotu se přizpůsobit a starého ducha průkopníků, který se nesl ve znamení hesla „tady a teď“, stejně jako tradiční řemeslnickou, selskou a obchodní pracovní morálku, bez které by vybudování světového obchodu nemohlo být myslitelné.

Základní myšlenky/Proaktivní myšlení:

• Konat, ne reagovat: Předvídavě dostat procesy pod kontrolu a vyhnout se tím nemilým překvapením.
• Všechny činy důkladně připravit: Všechny znatelné problémy řešit včas, tak aby se získal čas a kapacita na aktuální skryté problémy.

• Zaměřit se na proces, ne na výsledek: Výsledek je důsledkem předchozího procesu.

SENZITIVNÍ MYŠLENÍ: PŘIPRAVENOST NA ZMĚNY

„Plánování nahradí náhodu omylem“, říká jeden bonmot „chybami se člověk učí“ „…a z omylů se dá učit“. Nebo jak se říká: „(Sebe-)poznání je prvním krokem k zlepšení“. Maasaki Imai vytýká západním manažerům kromě nedostatečné proaktivity ještě jedno slabé místo: „Neumí si vážit chyby a problém nevidí jako něco, co má hodnotu. V praxi projevují mnozí „západní“ praktici daleko menší zájem o kritická fakta, odpovědnost a prozíravost než jejich kolegové, jež mají zkušenosti s „lean“ přístupem. „Nos“ experta dokáže zachytit právě při vysoce komplexních průmyslových a tržních procesech více jen jako kóty.“

Základní myšlenky/Senzitivní myšlení:

• Informační otevřenost dovnitř i navenek.
• Přijímat informace všemi smysly.
• City a nálady akceptovat vedle faktů jako klíčové faktory.
• „Rušení“ z vnějšku přináší podnět na rozvoj.

CELKOVÉ MYŠLENÍ: NADOBLASTNÍ A TRŽNÍ INTEGRACE

Zpátky k podnikové praxi: podnikatel ví, co chce, rád se zasazuje o tyto cíle a nepoužívá na to více prostředků, než je potřebné. Adaptivní podnikatel se štíhlým myšlením ví ještě něco navíc, a to, že řízení, budování a rozvoj podniku je komplexní, celkový, na okolí se vztahující proces, kterého se sice účastní podstatnou mírou, ale o jehož výsledku nemůže rozhodnout sám.

Základní myšlenky/Celkové myšlení:

• Celkový pohled rozezná na horizontu více problémů.
• Hodnota vlastního konání se řídí podle toho, jaký má z něho užitek celý systém.
• Systémy se vymstí, pokud vlastní výhoda nevede k výhodě pro celý systém.
• Prostorové a časové celkové myšlení.
• Komplexní procesy vytváří vlastní dynamiku a nedají se kontrolovat jednou osobou.
• Využít síly celku pro vlastní činy.
• Dvojsměrná informační cesta namísto jednosměrné.
• Síťové vztahy namísto duálních.

POTENCIÁLNÍ MYŠLENÍ: ZPŘÍSTUPNĚNÍ VŠECH ZDROJŮ

Naši mysl stále zaměstnává otázka, zda je adaptivní řízení strategií racionalizace nebo humanizace. U adaptivních organizací zní tato otázka trochu jinak: Existuje potenciál racionalizace bez humanizačního účinku? Západní duchovní svět, který má sklony k vytváření protikladů, například odlišuje komerci od kultury, nařízení od vykonání, navrhování od realizace.

Základní myšlenky/Potenciální myšlení:

• Využít jako zdroje spolupracovníky, dodavatele, zákazníky a konkurenty.
• Odstranit rozlišování mezi myšlením a prací.
• Přerušení hlavní činnosti plánovaně využívat na přípravné práce, údržbu a vedlejší činnosti.
• Eliminovat chybné výkony.
• Vytvářet stejně zaměřené zájmy.
• Všude klást otázky o nevyužitých zdrojích.
• Vyhýbat se nedostatečnému nebo nadměrnému zatěžování.
• Společně dosažený zisk spravedlivě rozdělit.

EKONOMICKÉ MYŠLENÍ: PREVENCE JAKÉHOKOLIV PLYTVÁNÍ

Heslo „V zdravém těle zdravý duch“ si žádá jisté omezení: Být štíhlý neznamená bezpodmínečně být fit, ale být fit převážně implikuje být štíhlý. Předcházení přebytku odpovídá nejstaršímu lidskému způsobu hospodaření, šetrnému a užitečnému rozdělení zásob. Má logicky své přirozené hranice, neboť čím méně zasejeme, tím méně sklidíme. Spoření a investování patří k sobě. Plýtvání zdroji brání jejich efektivnímu využití a trvalému investování do budoucí výkonnosti. Naopak velkorysost, která vidí do daleka, může být velice hospodárná. Zde si můžeme pomoci pravidlem: Tak málo, jak je jen možné; jen tolik, kolik je nutné.

Základní myšlenky/Ekonomické myšlení:

• Nová definice plýtvání: Všechny činnosti, které nevytváří hodnoty.
  • Odstranit sklady a mezisklady.
  • Nejlepší lidi na místa, kde se tvoří největší hodnoty.
  • Vyrábět plánovaně kvalitu, žádné zmatky a dodělávání.
  • Odhalit skryté plýtvání.
• Šetřit dovnitř, ale ne na zákazníkovi.
  • Zákazník má mít co největší užitek z výrobku nebo služby.
  • Vysoká přítomnost a vystupování na trhu.
• Konflikty znamenají výdaje.
  • Harmonizovat zájmy se všemi partnery (spolupracovníci, dodavatelé, zákazníci, investoři, stát).

ZAJÍMAVOSTI, VÝZVY A NOVÝ ZPŮSOB MYŠLENÍ NA CESTĚ K ADAPTIVITĚ

Zajímavé na adaptivním myšlení lídrů jako například Ivana Baťku, majitele Fosfy je, že ačkoli nikde nedeklarují svou společenskou odpovědnost, ta podle nich proniká hluboko jak do DNA toho, co firma dělá, tak do přístupu k zaměstnancům i vztahu k přírodě. Ivan Baťka zároveň říká, že člověk musí mít každý den odvahu začít nový život, a to ho provází podnikáním. Podle něj je podnikání plné pádů, kotrmelců a proher. Ale pokud nezažijete prohry, tak si nevychutnáte ani vítězství. Důležité je, kolikrát se dokážeme zvednout a jít dál.

Novou příležitostí a výzvou pro myšlení na cestě k adaptivnosti je v současnosti probíhající celosvětová transformace, která vyplývá ze skutečnosti, že celý svět vstupuje do éry klesajícího nebo stagnujícího růstu, do sekulární stagnace tradiční ekonomiky. Tuto stagnaci lze překonat pouze přizpůsobením se transformaci a metamorfóze – a následně využít nových příležitosti regionálního a lokálního rozvoje, jakož i relokalizace domácích hospodářských aktivit. Musíme tedy velice rychle pochopit, že ekonomika je adaptivní organismus, který se pohybuje na základě vnitřní energie, motivačního pnutí a následné dynamiky, ne na základě vnějších stimulů nebo zapojení do zástrčky, jako stroj říká ekonom Milan Zelený. Nemá li stroj benzin, můžete jej nahazovat opakovaně: vždy jen zabafá a chcípne. Nemá-li ekonomika vnitřní energii – opět, otázka znalosti důvodů a příčin. Energie systému je spojená s vlastnictvím, vzděláním, motivací, podnikatelstvím a investicemi – takže, vnitřní energii prostě nemáme.

Mezi velice důležité kroky vedoucích k efektivnímu využití příležitosti z celosvětové probíhající transformaci v současnosti je i krok, který umožní hlavně mladým lidem začít se konečně učit dobře, což znamená, že například podnikání je třeba učit na podnikatelské univerzitě originálním podnikáním umožňujícím sdílení prosperity tak jako to navrhl a dělal Ján A. Baťa, který obdivuhodným způsobem vylepšil systém řízení Baťa vytvořený hlavně Tomášem Baťou a jeho spolupracovníky jako například Dominik Čipera. Milan Zelený nepřímo říká, že sdílení prosperity to je vlastně spolupráce a doplňování schopností, kde “vítězí” všechny zúčastněné strany – ne proto, že umí a dělají totéž, ale proto, že je každá dostatečně jiná a tak se navzájem mohou doplňovat a tudíž se potřebují. Jak prosté. Do způsobu vzdělávání podnikáním v současném období digitalizace je samozřejmě potřeba zapojit digitální technologie, které vznikají a vznikly během posledních deseti až dvaceti let. Filozofie skutečné podnikatelské univerzity podle nejen konceptu Adrián Podskľan AP Solution navázána na strategické cíle adaptivní organizace – tedy žádní dělníci, ale 100 % spolupodnikatelů.  Při dnešním učení se podnikáním nejrychleji a nejlépe také pochopíme, že během několika let se z crowdsourcované produkce stal významný fenomén zapříčiňující vznik velkého množství velkých firem, které se zahrnují pod pojem „peer economy“ (ekonomika sdílení). Společnosti spadající pod tento typ hospodářství naplňují požadavky svých zákazníků hlavne pomocí crowdsourcingu. Crowdsourcing (též wisdom of the crowd (moudrost davů)) je přitom novotvar pro označení způsobu dělby práce, při které se úkol obvykle vykonávaný zaměstnanci nebo kontraktory v rámci outsourcingu zadá blíže nespecifikované skupině lidí jako všeobecná výzva. Například se veřejnost vyzve na spolupráci při vývoji nové technologie, uskutečnění designérské úlohy, zdokonalení algoritmu nebo při pomoci se zachycením, roztříděním a analýzou velkého objemu dat.