Autor: Adrián Podskľan | Datum: 23.08.2015

AO_CHIN_4OK.2015

Mark. M. Mcneilly ve své jedinečné knize „Mistr Sun & umění obchodu“ píše, že v 80. letech 20 století se Čína nacházela ve stadiu přerodu. Tehdejší vůdce Teng Siao-pching ji začal otevírat Západu. Řídil se svým vlastním rčením „Nestarejte se, jestli je kočka černá, nebo bílá – hlavně že chytá myši“ a začal měnit čínskou ekonomiku tím, že dal zelenou soukromému podnikání. Byl to čas velkých nadějí, ale také velké nejistoty, jestli se kapitalistický experiment povede.

V této době se dostal do popředí muž jménem Liou Čchuan-č. Jako vystudovaného inženýra ho v 60 letech spolu s dalšími intelektuály poslali na venkov, aby realizoval kulturní revoluci. V 80. letech se vrátil k práci inženýra a velice jej nadchly nové možnosti, jež se před Čínou otevíraly. Zároveň ho však frustroval nízký plat a hranice, které jej omezovaly při rozvíjení nových technologií v čínské akademii věd. Přijal tedy nabídku společnosti CAS vybudovat společný soukromý podnik, jenž by obchodně využil její technologii. Liou Čchuan-č založil firmu v roce 1984 s deseti dalšími zaměstnanci a s kapitálem 25 tisíc dolarů.

Na rozdíl od podnikatelů na Západě neměl Liou k dispozici tým zkušených obchodníků, o který by se mohl opřít. Ani on, ani žádný z jeho zaměstnanců nikdy nepracoval v soukromé společnosti, což platilo i o lidech, s nimiž v Číně jednal. Ačkoliv Teng Siao-pching přivedl Čínu na cestu směřující ke kapitalistické ekonomice, zákony a kultura podnikání se neustále rychle vyvíjely a vše se mohlo kdykoliv změnit. Bylo obtížené získat půjčku, najít dobré zaměstnance a dostat se ke zdrojům. Doba vyžadovala silné, ale inteligentní řešení.

První obchod, který Liou uzavřel, byla dohoda s IBM o instalaci počítačů v čínské akademii věd. Získané peníze použil k investicím do své společnosti. Podobně jako to dělali i T. a J. A. Baťa (Učili se hlavně v USA.) i on vyhledával a zaváděl nejlepší obchodní praktiky ze Západu, které by mohl ve své firmě zužitkovat, čímž ji učinil konkurenceschopnější. Aby se vyhnul kontrole ze strany státu, nepřijal žádné vládní dotace, jako to učinila většina ostatních společností. Chtěl mít osud firmy plně ve svých rukou.

Tomáš Baťa, Jan Antonín Baťa a pro západní zahraničí pak Tomáš Jan Baťa – Tomík patří k jedněm z největších podnikatelských občanů ČR. Podařilo se jim v rozmezí padesáti let vybudovat světovou organizaci, jež výrazně ovlivnila životní úroveň stovek tisíc lidí, se kterými se jim podařilo vybudovat adaptivní organizaci s dostatečně flexibilním systémem schopným přizpůsobit se různým podmínkám, která měla přes 100 závodů na celém světě. Jednalo se o organizaci se strukturou budoucnosti bez zaměstnanců a odborářů, kde pracují spolupodnikatelé mající odvahu přebírat odpovědnost a rozhodovat, kteří se umějí rychle učit a adaptovat.  Statisíce zaměstnanců ukázalo světu organizaci hromadné výroby obuvi, jež byla v době jejich rozvoje nepřekonatelná. Je proto nepochopitelné, že z těchto zkušeností nečerpají vedoucí osobnosti v rodném státě T. a J. Bati, aby udržely a zvýšily prosperitu našeho hospodářství.

Liu stejně jako T. a J. Baťa pečoval také o své zaměstnance. V rychle se rozvíjející Číně bylo obtížné sehnat bydlení. Nejhůř na tom byli mladí lidé, kteří si chtěli založit rodinu (na trhu byli žádání kvůli pracovnímu nasazení a to proto, že se na nich nestihla podepsat stará státní ekonomika). Liou pro ně tedy stavěl byty. Založil také farmu, která pro jeho zaměstnance chovala vepře na maso, jež bylo tehdy nedostatkové. Když jeho společnost otevřela pobočku v Honkongu a ukázalo se, že zaměstnanci chodí staromódně oblékaní, dostali zvláštní příplatek na oblékání.

Liouova firma se rozrostla a proslavila se vynálezem počítačové karty, která umožňovala počítačům IBM lépe zvládat čínské znaky a Číňanům ulehčovala jejich ovládání. V zemi nebeského draka proslula společnost pod názvem Lian Siang (přibližně „představivost“); při výslovnosti však znělo Lian Siang trochu jako anglické „legenda“, a tak se pro ni ujal název Legend.

Za Liouova vedení a za vedení jeho nástupce Jang Jűan-Čchunga se nakonec stala značka Legend největším čínským výrobcem počítačů. Poté co si změnila jméno na Lenovo, koupila v roce 2005 počítačovou divizi IBM a stala se první velkou čínsko-západní společností s globálním dopadem.

Podnikatelé, manažéři, lídři by měli následovat Liouova a T. a J. A. Bati příkladu a o své zaměstnance se starat. Uvědomte si, že slovo „společnost“ pochází ze stejného základu jako „společník“. To znamená, že lídři nestojí nad zaměstnanci, ale jsou jejích společníky na cestě k úspěchu.