The Blog

Přidaná hodnota na pracovníka je nízká, zvýšení mezd k úrovni v Západní Evropě by většinu českých podniků přivedlo do těžkých ztrát. Nízká úroveň mezd je hlavním důvodem, proč jsme byli před několika týdny vyřazení ze skupiny vyspělých zemí. Jedenáct těchto zemí EU nejnověji poukazuje na sociální dumping, který se nás přímo týká. To si ale většina manažerů našeho průmyslu nerada připouští.Tak to viděl i Prof. Ing. Milan Matějka, Dr.Sc., v úvodní přednášce na konferenci pořádané  začátkem  března 2017  v Technologickém centru Akademie věd ČR v Praze, pod názvem Řízení podniku podle ROI(Return of Investment).

“Tato problematika má obecné aspekty. Pouze řízení podle ROI, tj. v zájmu maximálního zhodnocení investovaného kapitálu, respektuje základní zákon podnikání, jediný zájem investorů a vede k efektivnímu chování podniku. Vyžaduje však koncepčně nový, sofistikovaný informační systém. Takový systém, pod zkratkou PPROI, jsme vyvinuli ve stejnojmenné české firmě v první dekádě tohoto století.,” vysvětlil  Milan  Matějka.”Jeho koncepci jsme vtělili do hesla „Aligning Products, Processes and Resources to Maximize ROI“, tj. „Sladění produktů, procesů a zdrojů v zájmu maximalizace ROI,” upřesnili organizátoři.Na první prezentační materiál PPROI, vydaný v r. 2010 reagovala velmi pozitivně řada zahraničních expertů, kterým zaslali anglickou verzi materiálu k posouzení. Některé reakce autory potěšili, jako například návrh zařadit text do základních kurzů managementu. Další obsahovaly nabídky k publikaci problematiky v prestižních časopisech. To ale autoři vzhledem k pokračujícímu vývoji systému raději oddálili. Ucelenou prezentaci PPROI v současném stádiu vývoje představili v loňském roce teprve v seriálu článků v časopise MM Průmyslové spektrum. Seriál zbudil velikou pozornost a stal se hlavním impulsem k pořádání konference „Řízení podniku podle ROI“, kterou zorganizovali zástupci PPROI, Technologického centra Akademie věd ČR, Sítě Enterprise Europe Nettwork a vydavatelství MM Publishing. Fakt, že o zmíněnou problematiku zájem neustále trvá, svědčil plný sál odborníků a živá diskuse, zejména mezi manažery podniků kupodivu v zahraničním vlastnictví. Účastníci v debatách v sále i mezi sebou oceňovali aktuálnost nových myšlenek pro řízení podniků a profesionalitu všech vystoupení.

 

Milan  Matějka zahájil konferenci s přednáškou na téma Koncepce PPROI jako modernizace vědeckého řízení. Jmenovaný systém ocenil  už v r. 2010 známý americký expert a myslitel managementu David Burkus, později autor knih „Myth of Creativity“ a „Under New Management“. Ten tradiční a široce akceptované principy podnikového řízení označil za zastaralé a nefunkční. M. Matějka provedl přítomné zrodem a základními principy vědeckého řízení, obsaženými i v současných ERP(Enterprise Resource Planning) systémech a objasnil konkrétní důvody jejich nefunkčnosti. Poukázal na fakt, že výrobní plány, které systémy generují a měly by být základními nástroji řízení výrobních podniků, jsou nerealizovatelné, protože jsou v rozporu s fyzikálními zákony. Důsledkem je, že v praxi výrobu chaoticky řídí lidi slovními domluvami a pomocí provizorních nástrojů – Excelů, což vede k obrovským ztrátám nejen v produktivitě práce, ale k mnohem širším finančním ztrátám. Velkou pozornost upoutal výklad problematiky měření kapitálu v procesech určitým integrálem, nástrojem vyšší matematiky. To je základní předpoklad skutečně vědeckého řízení podniku a PPROI tyto informace obsahuje jako první a dosud jediný podnikový informační systém. Myšlení v kategorii integrálu, vyjádřeného v peněžně-časových jednotkách, které je základem správného finančního myšlení, není evidentně jednoduché. Zorientovat se napoprvé podařilo jen malé části přítomných manažerů. Proto prof. M. Matějka problematiku raději podrobněji objasnil v závěrečné diskusi na plošných grafech integrálů strojních kapitálových nároků zpracovatelských informací.”Problematika řízení podle ROI je ale mnohem širší,” zdůraznil prof. M. Matějka komplexnost ROI, jako míru reprodukce hodnoty podniku a potřebu adresného, přesného a současně efektivního měření. To ale vyžaduje zcela novou architekturu informačního systému, vystavěnou na základě vědy, zejména matematiky ve spojení s informatikou.

Nové pojmy a techniky PPROI

 

Další část konference věnovali přednášející novým pojmům a technikám systému PPROI. Marcel Matějka, PhD, objasnil mj. pojem mikrofáze operace jako elementární fáze procesu s neměnnými zdroji, což zajišťuje vysokou přesnost a konsistentnost informací a zejména pak efektivnost jejich získávání. Uvedený příklad, jak získat normativní informace pro milión dvě stě tisíc mikrofází, vztahujících se ke sto tisícům operací, z dvou tisíc informací pro třídy mikrofází, byl velmi poutavý. Tato atomizace umožňuje normovat procesy přímo do systému klasickými metodami či prostřednictvím matematicko-statistických funkcí a zajistit tak objektivnost a kontrolovatelnost norem. Dalším z nových pojmů je „Operace ve vazbě“. Jde o integrace operací ve výrobě v jednotném taktu.Takt a průběžná doba pro OVV nahrazují tradiční kusový čas operací. Zpřesňují popis reality a podporují flexibilitu výroby. Systém je generuje z parametrů mikrofází. Uživatel může nastavit i takt procesu.Z hlediska uživatelských potřeb rozdělili autoři systém na dvě části: Na Physical, který obsahuje informace ve fyzikálních jednotkách a Financial, kde najdeme informace ve finančních nebo finančně časových jednotkách. Obě jsou matematicky provázané. Zlepší-li se například technické parametry určitého stroje a tím se zkrátí čas výrobního procesu, popřípadě se sníží spotřeba energie, okamžitě se to promítne do zlepšení finančních parametrů příslušných produktů i do zvýšení podnikové hodnoty ROI.

V Prostějově to funguje

“U nás, v Hanáckých železárnách a pérovnách (HŽP, a.s.) jsme se od jiných firem nijak nelišili. Jako jinde lidé mizívali v kuřárnách, prostoje nikdo neřešil a u norem nikdo nevěděl, kdo je udělal,”  vyprávěl  finanční ředitel, Ing. Radek Páleník.”Vyrábíme péra a spirály hlavně pro nákladní automobilky nebo železnice. Dostali jsme zakázku od firmy Scania a zděsili jsme se. Nebyli jsme ji schopní ji zvládnout. Existovalo jediné východisko. S firmou musíme něco udělat. Tehdy jsme se dozvěděli o práci Prof. M. Matějky, jeho kolektivu a jejich PPROI. Nejdříve jsme si, co to znamená, ověřovali na kongresech a přednáškách. Nakonec se vedení firmy se rozhodlo systém zavést. V té době ještě nebyl tak propracovaný a mnoho problémů jsme řešili za provozu. Vzali jsme to od základu. Nejen plán výroby, ale kompletní restrukturalizaci továrny. To znamenalo změnu organizace práce, změnu uspořádání strojů, rozbití operačních center, přetažení strojů do nových výrobních linek, aby výrobní operace sledovaly proces a ne, aby se sdružovali operační odborníci na jednom místě, kam se vozil materiál podobně. Byla to opravdu komplexní, nejen implementace informačního systému. Bohužel jsme ale narazili na problém s lidmi. Měl jsem například normy pro tři pracoviště. Sdružili jsme je podle PPROI do jedné linky s tím, že se měl podstatně zrychlit výrobní proces. Ovšem dělníci tento systém okamžitě odmítli jako nesmysl. Tak jsme se převlékli do montérek a nový systém jsme na vlastní kůži odzkoušeli. Měli jsme vyrábět v M. Matějkou vypočteném taktu. Přiznám, že jsem tomu nevěřil. Neuvědomovali jsme si, co a k čemu jsou mikrofáze. Teprve, když nás přidělili k jednotlivým strojům, řekli, kde nás má být více, kde méně apod., linka jela. Vyráběli jsme rychlostí, která byla v té době považovaná za nemožnou.“ Vedení firmy tak zjistilo, že vše, co se dosud o výrobě naučili, musejí přehodnotit. Po popsané zkušenosti dostal systém PPROI zelenou. Samozřejmě nastaly i krizové momenty.”Když zbouráte operační normy, přejdete na linkové, tak dostanete úplně jiné operační časy a ještě musíte přimět zaměstnance dělat další operace. Hned byl oheň na střeše. Zaměstnanci, kteří například dvacet let dělili materiál, odmítali o operaci víc, například vrtat. Došlo to tak daleko, že z podniku odešli ke konkurenci. Těm, kteří přišli po nich, to už nevadilo,” vzpomíná R. Páleník.”S mikrofázemi to také ze začátku nešlo. Tam totiž vycházíme z běžných, často středoškolských, matematicko-fyzikálních vzorků. Je až s podivem, jak v praxi na toto učivo zapomínají i vysokoškolsky vzdělaní inženýři. Já pro ně pravidelně pořádám jakousi podnikovou akademii, kde jim princip mikrofází ilustruji při vaření kávy. Říkám jim, kolik je v konvici vody, za jak dlouho v ní začne vřít, když má konvice takový a takový příkon, že je v ní vody na deset šálků, na jeden šálek je potřeba lžička kávy a podobně. Po čase to všichni začali chápat, ale zapisovat výrobní vztahy matematickým zápisem je bolestné. Pokud najdete člověka, který systém pochopí, máte vyhráno, protože strhne i ostatní.”Zavedení systému PPROI má samozřejmě vliv i na výplaty zaměstnanců. Firma dodává velkým koncernům. Těm nemohou jednoduše oznámit, že zdražují. Proto si na zvýšení platů musí vydělat zvýšením produktivity práce. Vzhledem ke změnám v organizaci a systému práce dovedou vyrobit mnohem více výrobků než dříve. Díky mikrofázím, které sdružují do větších a větších celků, mají dokonalý přehled nejen o materiálových, energetických, ale i finančních tocích. Mohou také reagovat rychleji na zákaznickou poptávku, a tím zvýšit svoji konkurenční schopnost. Vzhledem k přesným kalkulacím mohou daleko lépe plánovat zakázku a zákazníkovi odpovědět, zda danou zakázku mohou za dané finance vyrobit. Také zjistili, že nepotřebují zdaleka tolik lidí, a kolika původně počítali.”Jediný problém se systémem mám v tom, že už vidím mikrofáze všude,”  tvrdí R. Páleník. “Jdu například do kavárny a okamžitě zaznamenávám, že u kasy stojí čtyři číšníci. Klábosí mezi sebou. Dle mirkofází má jeden nabídnout jídelní lístek, další např. kontrovat a leštil sklo a třetí uklidil stoly po předchozí návštěvě. Najednou se vám rozpadne svět na prvky a vy vidíte, že lidé dělají, co nemají. Smířit se s tím je dost obtížné.”

Link na článek “Lidi jsou, ale funkční informační a řídící systém podnikům chybí” v originálním vydání je TU. Odkaz na informace a fotografie z konference zveřejněné na TC AV ČR jsou ZDE. Průvodní článek „Řízení podniku podle ROI“ ke konferenci publikován MM Průmyslové spektrum naleznete TADY. Jednotlivé prezentace přednášejících Vám poskytneme na základě vyžádání!